Když dva lidé vstoupí do manželství, propojí se nejen jejich životní cesty, ale zásadním způsobem i jejich finance. S uzavřením sňatku automaticky vzniká specifický majetkový režim, který může v budoucnu přinést jak velkou oporu při budování rodinného zázemí, tak i řadu velmi nepříjemných komplikací v případě, že dojde na dluhy a neuvážené braní spotřebitelských úvěrů. Vzít si půjčku během trvání manželství proto není jen záležitostí jednoho z partnerů, ale velmi často i toho druhého. Než cokoliv podepíšete, je naprosto klíčové rozumět tomu, jak funguje český právní řád a co to pro vás znamená.
Co je to Společné jmění manželů (SJM) a jak funguje
V České republice platí, že dnem uzavření manželství vzniká takzvané Společné jmění manželů (SJM). Tento institut upravuje zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. Do společného jmění od toho okamžiku nespadají jen nově nabyté byty, automobily či výdělky ze zaměstnání obou partnerů, ale bohužel také veškeré dluhy a závazky, které během trvání manželství vzniknou. Výjimku tvoří pouze specifické situace, jako jsou dluhy vzniklé z majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, nebo dluhy, které jeden z manželů převzal ještě před sňatkem.
Základním pravidlem, na které spoléhají banky i nebankovní společnosti, je takzvaná solidární odpovědnost. Pokud dojde k uzavření smlouvy o úvěru k financování běžných potřeb rodiny, odpovídají za splacení tohoto závazku společně a nerozdílně oba manželé. Znamená to, že z pohledu věřitele tvoříte jednu entitu. Pokud dojde k problémům se splácením, může se banka obrátit s požadavkem na úhradu celé částky na kteréhokoliv z vás, bez ohledu na to, kdo zrovna vydělává víc nebo čí jméno figuruje primárně na smlouvě.
Co se stane, když si jeden z manželů vezme úvěr tajně?
Mnoho lidí žije v mylné představě, že pokud o půjčce druhého z manželů nevěděli a na smlouvě chybí jejich podpis, dluh se jich nijak netýká. Nový občanský zákoník sice posílil ochranu toho z manželů, který byl o dluzích neinformován, situace ale stále není jednoduchá. Záleží především na tom, o jak velký úvěr se jedná a zda peníze sloužily k uspokojování běžných potřeb rodiny.
Pokud si manžel či manželka sjedná menší půjčku úměrnou majetkovým poměrům rodiny a peníze využije například na zaplacení společných složenek, nákup vybavení bytu či letní dovolené, pohlíží se na tento závazek obvykle tak, jako by byl uzavřen souhlasně, a závazek spadá do SJM. Pokud by si však jeden z partnerů vzal tajně bez vědomí druhého úvěr ve výši statisíců korun například na investice, riskantní podnikání či úhradu dluhů z hazardu, přesahuje to rámec běžného hospodaření. Druhý manžel se může v takové situaci bránit a namítnout u věřitele neplatnost takového ujednání, respektive vyjádřit nesouhlas. V takovém případě pak exekutor může postihnout společný majetek jen do výše podílu dlužníka, což chrání podstatnou část prostředků druhého manžela. Jednat se ale musí velmi rychle po zjištění situace.
Zúžení SJM formou notářského zápisu
Pokud jeden z partnerů například podniká, má specifické finanční potřeby, nebo se manželé zkrátka chtějí vyhnout solidární odpovědnosti za budoucí závazky, český právní řád nabízí elegantní řešení. Tím je změna majetkového režimu, konkrétně zúžení Společného jmění manželů, nebo dokonce režim oddělených jmění.
Tyto úpravy nelze sepsat jen tak doma na koleni, vždy musí mít formu notářského zápisu. Smlouva uzavřená u notáře jasně definuje, co bude komu v budoucnu patřit a že každý nabývá další majetek a úvěry výhradně sám za sebe. Aby však byla tato úprava účinná i vůči třetím stranám, jako jsou banky a úvěrové společnosti, musí být notářský zápis zapsán do veřejného Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Před poskytnutím půjčky si pak banka tuto skutečnost ověří a požaduje zajištění splácení pouze po tom z manželů, který o úvěr žádá.
Rozvod, hypotéky a majetkové vypořádání dluhů
Společné úvěry a především hypotéky na rodinné bydlení se stávají obrovským tématem v okamžiku, kdy dojde k rozpadu vztahu. Rozvodem sice zaniká manželství, ale společné dluhy vůči bance nezmizí a automaticky se ani nerozdělí. Pro banku zůstávají i po rozvodu oba bývalí partneři solidárními dlužníky, dokud nedojde k vyřešení majetkového vypořádání a případně k dohodě s věřitelem o takzvaném vyvázání jednoho z dlužníků.
V praxi to znamená, že se exmanželé musí dohodnout, kdo si ponechá úvěrem financovanou nemovitost nebo movitou věc a kdo bude dále úvěr splácet. Druhý z partnerů pak musí požádat banku o vyvázání ze závazku. Banka to však povoluje výhradně tehdy, pokud má zbývající dlužník dostatečnou bonitu, aby celý úvěr dokázal unést z jednoho platu. V opačném případě může banka žádost zamítnout, což oba bývalé partnery i po rozvodu zanechá svázané společným dluhem. Vždy je tedy lepší myslet na zadní vrátka a mít o financích rodiny naprostý přehled ještě předtím, než padne první podpis na úvěrovou smlouvu.
Napsat komentář